Jan Patočka

náhled|Matriční zápis o narození a křtu Jana Patočky (matrika N index N 1906–1914 Turnov, SOA Zámrsk) Jan Patočka (1. června 1907 Turnov – 13. března 1977 Praha) byl jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a Edmunda Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let. Byl jedním z prvních mluvčích Charty 77.

K jeho početným žákům patří mj. Václav Bělohradský, Vladimír Borecký, Tomáš Halík, Ladislav Hejdánek, Pavel Kouba, Daniel Kroupa, Ladislav Menzel, Jiří Michálek, Jiří Němec, Zdeněk Neubauer, Radim Palouš, Miroslav Petříček, Zdeněk Pinc, Petr Rezek, Jan Sokol a mnoho dalších. Získáno z Wikipedie